Konference TEDx se smysluplnost a smyslů-plnost snaží šířit již ve 133 zemích světa a to díky myšlenkám, které za to stojí. Ráda bych jako člen TEDxBrno týmu také letos dostála této smysluplnosti a doufám, že celý náš výběr hostů to jen potvrzuje. Mám mezi nimi své oblíbence, které jsem na TEDx pozvala a v některých případech je musela chvíli přemlouvat, než se svou účastí souhlasili.
Mou vlajkovou „smyslovou lodí“ je zcela jistě Marek Orko Vácha, kterého jsem přes kamarády poznala před několika lety na jeho farnosti v Lechovicích, kde všem přítomným holkám natrhal sedmikrásky, protože přece holkám se na jaře musejí dávat květiny. Kdybych tenkrát věděla, s jakou kapacitou a osobností mluvím, možná bych řekla něco inteligentnějšího, než že na trávníku se sedmikráskami před chvíli čural pes.
Dalším hostem, na jehož účast jsem velmi hrdá, je Ivo Možný. Nechápu, že mě tohoto pána, který ve svých osmdesáti letech nemá moc času na schůzku, protože odjíždí na hory, nenapadlo pozvat dříve. To, že profesor Možný strčí svým šarmem, inteligencí a vtipem do kapsy kdejakého, o polovinu mladšího kolegu, je všeobecně známo. Také to, že na FSS zásadně nejezdí výtahem a do třetího patra na Katedru sociologie chodí po schodech (kde nejednou předběhl skupinku funících studentů v kocovině).
Když jsem našla v jeho nabitém programu skulinku času, stálo mě dost sil pana profesora přesvědčit, že určitě má co říci nejen na akademické půdě, ale také před neakademickým publikem. Jeho talk o (ne)aktivním stáří a smrti bude přesně to, co pro mě naplňuje podstatu smysluplné myšlenky hodné šíření. Protože nic nedává našemu životu větší smysl než to, že jednou skončí.
Smysluplná volba bývá tou nejtěžší a nejjednodušší zároveň. A nejen tito dva, ale všichni naši letošní hosté jsou pro mě důkazem, že to jde!
Žádné komentáře:
Okomentovat